Informace o Norsku
Počet obyvatel Norska: 4,4 miliony
Rozloha: 385.364 km2
Délka pobřeží pevniny: 21.465 km (včetně fjordů)
Délka pobřeží: 83.000 (včetně pobřeží ostrovů)
Nejvyšší hora: Galdhopiggen – 2.469 m
Nejdelší řeka: Glomma – 598 km
Největší jezero: Mjosa – 362 km2
Měnová jednotka: Norská koruna (cca 3,4 Kč)
Počasí
Norské počasí ovlivňuje mnoho faktorů. Např. hornatý terén,nadmořská výška a přítomnost teplého Golfského proudu, díky němuž teplota u břehů v zimních měsících neklesá výrazně pod bod mrazu což je v těchto zeměpisných šířkách velmi neobvyklé. Tento jev se nazývá kladná teplotní anomálie.
Kvůli této anomálii lze říci, že letní teploty v Norsku jsou podobné jako u nás v ČR, a tak v letních měsících není na škodu si s sebou zabalit opalovací krém.Ale naopak také thermo prádlo a nepromokavé bundy. Místní počasí je víceméně nepředvídatelné.
Směrem do vnitrozemí ale začíná přituhovat. Vliv teplého proudu zde slábne a projevuje se spíše kontinentální klima. V horských oblastech ve vnitrozemí je podnebí velmi chladné.
Díky přítomnosti oceánu je proměnlivost počasí velmi výrazná . Krátké náhlé přeháňky jsou běžné.
Proto zde platí: „Štěstí přeje připraveným“.
Obecné informace
Norsko je konstituční a dědičnou monarchií. Ústava rozděluje moc mezi krále, vládu, parlament a nejvyšší soud. Král je povinen řídit se podle vládní většiny. Hustota osídlení je nejnižší z celé Evropy. Vyznačuje se velkými zásobami nerostných surovin,vody a bohatou faunou podél pobřeží. Největší města jsou Oslo, Bergen, Trondheim a Stavanger. Norové věnují udržování tělesné a duševní kondice značnou pozornost. Mají rádi pobyt pod širým nebem, v létě se věnují pěší turistice, rybaření, v zimě běhají na lyžích. V Norsku se lidé už po staletí baví vyprávěním příběhů. Nejčastějším námětem bývají trollové. Norové si mezi sebou tykají, vyká se jenom králi.
Podle archeologických průzkumů bylo území Norska osídleno už před více než 10 000 lety. Civilizace na území Norska prošla dobou kamennou, bronzovou a železnou stejně jako v ostatních evropských zemích. Norsko mělo největší vliv na dějiny v době Vikingů, v období které se datuje od vyplenění anglického kláštera Lindisfarne v roce 793. Uskutečnili nájezdy po celé Evropě a založily osady na Shetlandách, Orknejích a Hebridách, v oblasti irského Dublinu a v Normandii. Objevili Island a Grónsko. Vikingové byli první, kteří svými loděmi překonali Atlantik a připluli k pobřeží Severní Ameriky, novou zemi nazvali Vinland. Chtěli se tu usadit, ale byli vytlačeni indiány.
Norsko je také zemí úchvatných fjordů.Ty vznikly činností ledovců v době ledové.Jsou to úzké dlouhé a hluboké zálivy, kolem kterých jsou často úchvatné a nezapomenutelné přírodní scenérie.Největší norský fjord se nazývá Sognefjord a se svou délkou 350 km a maximální hloubkou 1300 metrů je to opravdový přírodní unikát.
Město Oslo založil král Harald III v roce 1050. Roku 1624 bylo Oslo zcela zničeno požárem a znovu postaveno z kamene a cihel králem Kristiánem IV, který Oslo přejmenoval na Kristianii. Toto jméno městu zůstalo až do roku 1925, kdy přijalo jméno původní. Oslo se rozprostírá na špičce Oslofjordu. Na severu tvoří hranice města Nordmarka zelený lesnatý pás, protkaný trasami pro pěší turistiku a běhání na lyžích. V Oslu stojí Holmenkollenský skokanský můstek, který každoročně v březnu přitahuje závodníky z celého světa.V roce 1952 se zde konaly zimní olympijské hry.Se svou rozlohou 454 km2 je to nejrozlehlejší město Evropy. Oslo je jedním z nejvýznamnějších námořních přístavů Norska, a důležitým dopravním uzlem země. Je také nejvýznamnějším hospodářským, kulturním a politickým centrem. Sídlí zde Norská akademie věd a nejrůznější vysoké školy.
Mapa norskaI když je Oslo největším městem Norska, žije tu jen půl milionu obyvatel. Ve srovnání s ostatními evropskými metropolemi je to město poklidné. V Oslu se každý rok v prosinci uděluje Nobelova cena míru.
17. května si všichni příslušníci tohoto národa připomínají Den ústavy – Grunnlovsdagen nebo jednoduše Syttende mai. V tento den v roce 1814 byla totiž podepsána v Eidsvollu norská ústava. Tento svůj národní svátek si Norové nenechají ujít ani na svých cestách po zahraničí. Do ulic se vydávají dlouhé průvody Norů v lidových krojích a s vlajkami. Nikdy nebývá tolik vlajek na jednom místě, jako právě 17. května.